ZOO KRAKOW

      Přestože může být našinec v současnosti maximálně pyšný na pražskou ZOO, rozhodně to neznamená, že by jinde také nebylo v tomto směru co navštívit. Obzvlášť, když objevíte zařízení, kde je rovněž viditelná péče jak o zvířecí obyvatele, tak o zelení oplývající prostory a vstřícnost k návštěvníkům. A k takovým ZOO v Krakově nepochybně patří. I proto ji najdete na seznamu respektovaných zoologických organizací jako IUDZG (International Union of the Directors of Zoological Gardens; Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad), EAZA (European Association of Zoos and Aquaria; Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií) a EEP (European Endangered Species Programme; Evropský záchovný program).

Podobně jako v Praze představují surikaty veselé a zejména dětmi oblíbené obyvatele ZOO Krakow

*

V porovnání s trojskou ZOO (58 ha) je ta krakowská viditelně menší, ale rozhodně návštěvníka nezklame. Její historie je přitom jen o něco málo starší než té pražské.

Její plocha se rozkládá na území, známého jako Las Wolski, který patřil knížecímu rodu Czartoryských. V roce 1917 ho získalo město Krakow s tím, že ho přejmenovalo na Městský park. O deset let později bylo rozhodnuto o jeho přeměně na zoologický park, jehož základem se stala tzv. bažantnice, kam byla vedle zmíněných pernatců umístěna i srnčí a jelení zvěř.

Krakovská ZOO kombinuje do jisté míry zoologickou a botanickou zahradu

*

K oficiálnímu otevření ZOO Krakow došlo 6. července 1929. Ještě v témže roce navštívil ZOO tehdejší polský prezident Ignac Mościcki, který při té příležitosti zahradě věnoval jelena ze své privátní honitby. V té době měla zahrada 94 kusů savců, 98 ptáků a 12 plazů. Během 30. let pak probíhaly práce na dalším rozvoji zahrady s cílem zlepšit výběhy zvířat a připravit nové například pro kočkovité šelmy.

Na počátku ZOO Krakow byla jelení zvěř, která v ní nesmí chybět ani v současné době

*

Hospodářská krize a problémy s financováním však tyto práce zpomalily a v jednu chvíli dokonce hrozilo zrušení zahrady. Za této situace se prostřednictvím široké mediální kampaně vložil do pomoci dobrovolný Spolek přátel  ZOO (Towarzystwo Przyjaciół Zwierzyńca), jehož členy byli vedle krakowských milovníků přírody i profesoři a asistenti krakowské Jagellonské univerzity. S jejich pomocí se podařilo ZOO zachránit, rozšířit plochu na 4 hektary a vybudovat nové výběhy. Nicméně další hrozba už byla na obzoru.

Péče o prostory zvířecích obyvatel ZOO patří k neodmyslitelným úkolům jejích zaměstnanců

*

Druhá světová válka měla na osudy ZOO devastující vliv. Část zvířat byla během nacistické okupace převezena do Berlína, kde během náletů zahynulo šest zubrů. A ani po válečná situce nebyla obnově ZOO příliš nakloněna. Teprve v 60. letech začala pozvolná modernizace, která zahrnovala mimo jiné novou velkou voliéru pro dravce, klece pro velké kočkovité šelmy, nad nimiž by dnešní ochránce přírody nejspíš trefil šlak, a také technologické zázemí.

V roce 1971 byl nově otevřen pavilón ryb a plazů a o čtyři roky později se podařilo rozšířit plochu parku na 15 hektarů. V roce 1977 pak krakowská ZOO byla vyhlášena nejlepší polskou zoologickou zahradou.

Z vitamínově pestrého jídelníčku obyvatel ZOO by si mohli vzít příklad i někteří upřednostňovatelé tlačenek a bůčků (vlevo). Vpravo odpočinový dýchánek pelikánů

*

Novou zásadní modernizací a proměnou prochází ZOO od 90. let, která zahrnuje jednak výstavbu nových pavilónů a výběhů. V roce 2005 tak získaly nový moderní pavilón opičky malpy a o dva roky později v září 2007 byl otevřen nový pavilón pro velké kočkovité šelmy – amurské tygry a čínské levharty. Roku 2013 vzniklo na místě někdejších prostor pro bizony nové žirafárium a v roce 2016 chlouba ZOO v podobě objektu pro tučňáky. V roce 2017 pak následovalo v rámci 2. etapy otevření  pavilónu pro jaguáry a asijské lvy.

Jeden z nově dokončovaných pavilónů opic

*

V současné době je krakowská ZOO Má na 1500 zvířat zastupujících 260 druhů. Zároveň je zapojena do mezinárodních programů na ochranu a zachování zvířecích druhů a daří se jí odchovávat řadu vzácných druhů jako sněžné levharty nebo kondory andské. Mezi další ve volné přírodě ohrožená zvířata narozená ve zdejší ZOO patří vlk hřivnatý, jaguár, fenek, rys karakal, hrošík liberijský, šimpanzi, gibboni lar nebo kosmani.

123►

Text a foto: F. a I. Kuníkovi