Zámek Keszthely

Jsou zámky malé a jsou zámky velké. Zámky nebo spíše zámečky velikosti trochu větších vil a pak zámky, jež svou rozlehlostí a velkolepou výzdobou dávají tušit moc a bohatství jejich majitelů. A k těmto se v Evropě řadí na jedno předních míst „maďarské Fontainebleau“ neboli zámek (někdy označovaný jako palác) hraběcího a vévodského rodu Festeticsů v Keszthely při jihozápadním břehu jezera Balaton.

Jedna z neodmyslitelných atrakcí zámku Keszthely v podobě projížďky kočárem

*

S jeho stavbou se započalo v roce 1745, nicméně cesta k jeho současné podobě trvala déle než celé jedno století, přičemž celková velikost zámku se mezitím během dvou stavebních kampaní ztrojnásobila a dnes jen samotný zámek čítá 101 bohatě zdobených pokojů.

Iniciátorem stavby reprezentativního sídla na místě někdejšího panského sídla rodiny Pethö byl Kristóf Festetics. Stavbu navrhovali vesměs architekti z vídeňské akademie, jako například András Fischer, který měl na starosti stavbu zámeckého křídla v letech 1799-1801, kdy byl hlavou rodu hrabě György Festetics. Její provedení přitom zajišťovali místní řemeslníci jako štukatér Mátyás Vathner, kameník József Zitterbart, zámečník József Dobrolán, kamnář József Pitterman nebo tesař János Kerbl.

Současná průvodkyně zámkem v dobových šatech (vlevo) a Lady Mary (vpravo)

*

Definitivní podobu pak dala zámku novobarokní dostavba v 80. letech 19. století z popudu hraběte Taszila Festeticse (1850-1933). Ten si v červnu 1880 vzal za manželku (údajně za poněkud divokých okolností) 30letou anglickou vévodkyni Lady Mary Victorii Douglas-Hamiltonovou (1850-1922) a chtěl jí umožnit život v patřičně reprezentativním a pohodlném sídle.

Hrabě Taszilo Festetics na rytině z roku 1873, kdy v kartách vyhrál Lady Mary, a na plátně o nějaký ten pátek později jako manžel Lady Mary

*

Mary byla původně vdaná za monackého prince Alberta I. Proslulý aristokratický gambler však trávil celé noci u hazardu, a když mu v roce 1873 nešla karta, vsadil nakonec do hry s Taszilem Festeticsem svoji ženu! No, a prohrál ji! Mary nejdřív myslela, že skočí z okna, nebo si podřeže žíly. Když ale poznala uherského hraběte blíž, uznala, že v tomto případě rozhodně nevymění louži za okap. Nicméně párek musel čekat dlouhých sedm let na papežovo svolení s rozvodem. Že to ale v novém manželství zřejmě fungovalo, svědčí skutečnost, že Marie porodila uherskému grófovi čtyři děti – dceru a tři chlapce. Skrze ně a jejich sňatky pak došlo mimo jiné k propojení rodu Festeticsů s českým rodem Kinských.

Jeden z pokojů na zámku Keszthely

*

Tímto spojením si Taszilo otevřel cestu do nejvyšších pater evropských vládnoucích kruhů a v letech 1885 a 1888 díky tomu mohl po Uhrách doprovázet Edwarda, tehdejšího prince z Walesu a pozdějšího britského krále Edwarda VII.

Hudební salónek

*

Pod tehdejší rozsáhlou úpravou zámku byl podepsán uznávaný vídeňský architekt Viktor Rumpelmayer (1830-1885), rodák z Prešpurku (dnešní Bratislava). Kromě přestavby zámku v Keszthely , kombinujícím francouzské a německé novobarokní prvky, byl podepsán pod řadou dalších aristokratických sídel, britskou a německou ambasádou ve Vídni nebo královskými a knížecími paláci v Bulharsku.

Městečko Keszthely a jachta Phoenix (Fenix)

*

Rod Festetics de Tolna má své kořeny v Chorvatsku, kde je znám pod jménem Feštetič. V rakouském mocnářství jeho členové zastávali vysoké politické funkce a soudní úřady a za Marie Terezie získali dědičný titul hrabat pro všechny mužské potomky. V roce 1911 jim pak císař František Josef I. udělil i titul vévodský. K bohatství se rod dobral prostřednictvím hospodaření na rozsáhlých pozemcích, přičemž část prostředků neváhal investovat do filantropických akcí a podpory kultury.

Už v polovině 18. století za Kristófa Festeticse vznikla při zámku v Keszthely lékárna a velký špitál. Jeho syn Pál III. se podílel na vypracování tzv. Tereziánského urbáře (Urbarium) z roku 1767, který měl v Uhrách ulehčit a zjednodušit postavení poddaných s cílem usnadnit odvod daní. Bylo z toho hodné zlé krve, ale Festeticz pomohl Marii Terezii urbář prosadit a ta se mu za to odměnila oním hraběcím titulem.

Knihovna

*

Za Györgyho I. Festeticse, považovaného za nejvýznamnějšího představitele rodu (obr. jeho sochy  viz galérie), byla v roce 1797 založena první zemědělská škola v Evropě, známá jako Georgikon. V téže době pak nechal postavit první velkou plachetnici Phoenix pro plavby po Balatonu. A protože byl také významným podporovatelem kultury, byla na zámku v roce 1817 otevřena velkolepá knihovna, čítající původně asi 35 tisíc a dnes na 100 tisíc svazků, a založeno umělecké sdružení Helikon. Významnou součástí  knihovny jsou přitom i hudební party s díly tehdejších předních evropských skladatelů.

Zámecká kaple a jeden z bezpočtu zámeckých krbů

Díky Helikonu do Keszthely zajížděli známí básníci a spisovatelé a zámek se stal známý i hudební produkcí. Na tuto tradici ostatně dnes navazuje světově známé hudební těleso v podobě smyčcového kvarteta Festetics (2 housle, viola a violoncello), které se specializuje na skladby Josefa Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethowena a Franze Schuberta.

Rod Festeticsů měl rovněž nemalou zásluhu na podpoře vzdělanosti na svém panství. Ještě za Pála III. byla v Keszthely založena základní a střední škola a začátkem 19. století následovala další střední škola v Csurgó.

Pohled na zámek Keszthely z anglického parku

*

Posledními obyvateli zámku z rodu Festeticsů byla rodina Györgyho III., pravnuka Györgyho I. (1882-1941). V roce 1944, kdy se hroutila východní fronta a Maďarsko jako německý spojenec se ocitlo v hledáčku ruských armád, jeho manželka polská hraběnka Maria Haugwitzová a jejich syn György IV. sídlo opustili, aby se do něj již nikdy nevrátili. V současné době uznává Festeticsům jejich hraběcí titul Nizozemí.

Samotný zámek nicméně jako zázrakem přečkal bez větší újmy konec 2. světové války (byl přece jen trochu stranou ruského postupu na Budapešť a Vídeň). V roce 1948 ho převzal do své správy stát a v roce 2009 se dočkal rozsáhlé obnovy, která mu vrátila jeho někdejší lesk. K zámku přiléhá rozsáhlý anglický park a milovníci flóry a fauny mohou navštívit veřejnosti přístupné skleníky a jezírka s exotickou květenou a ptactvem. Samostatnou prohlídkovou kapitolu pak představuje mimořádně rozsáhlé muzeum starých saní, povozů a kočárů.

*

 TEXT A FOTO: -CC-

12►