Může existovat přiléhavější název pro občerstvovnu, která se sice zove restaurantem, ale nabízí atmosféru nefalšované prvorepublikové žižkovské pivnice? Žižkovští současníci nechť odpustí, ale „čo bolo, to bolo, ale terazky to stále nie je ono“.
A tak pokud chcete nasát dobu, kterou v Praze už snad ani nikdo nepamatuje, a v níž se štamgast takového poctivého zařízení dočkal nejen poctivé míry, ale i neméně poctivé kvality, měli byste se vypravit do míst, kde se Češi učívali obsluhovat nejen anglické krále, ale také císaře, sultány a maharádži a současně si vážit i toho nejobyčejnějšího štamgasta.
Oním místem, kde dodnes v každé druhé ulici narazíte na firemní štít a nebo třeba jen jmenovku s česky znějícím jménem, je Vídeň. Město, které už dávno není metropolí světové velmoci, jakou bývávalo v časech své největší slávy Rakousko-Uhersko, ale kde život plyne stále tak nějak uvolněně jako za časů habsburských mocnářů. Které má stejně tak cosi z německé důkladnosti jako francouzské frivolnosti a anglické hrdosti.
A tak pokud chcete nasát něco ze starosvětsky okouzlující atmosféry, můžete zkusit při své návštěvě Vídně zaskočit na pivko a nebo kus flákoty právě k Landsknechtovi…
*
Ragú s brusinkovou omáčkou a kroketami
Vnější dojem:
Nenápadný podnik na rohu Thurngasse a Porzellangasse s tabulemi popsaných křídou podobně jako na Žižkově nebo v Nuslích. Jen ulice a chodníky jsou tu o poznání čistší. Největší překvapení vás však čeká uvnitř. Žádní Ukrajinci ani pivní maratónci, ale směsice klientely z blízkého sousedství. Tu mladý párek, tam muž středního věku nad nějakými poznámkami, v rohu partička kamarádů, kteří si mají co říct, a o kus dál postarší paní v brýlích, možná paní učitelka na penzi. Stoly čisté s bílými (!) ubrusy, lustry, u kterých nechybí jediná žárovka, a to vše obklopené teplým dřevěným obložením, navozujícím domáckou atmosféru.
Jídelní menu:
S aktuální nabídkou se lze seznámit z již zmíněných venkovních tabulí, ale jinak si můžete v klidu prostudovat jednoduchý a účelný jídelní lístek. Ten platí pro celý týden (ve Vídni vědí, že než den co den přepisovat stále totéž, vyplatí se raději investovat ušetřený čas do péče o zevnějšek podniku). Nabídka se vás přitom nesnaží ohromit výčtem pokrmů, o kterých kdy kuchař slyšel, ale nabízí to, na co se může spolehnout, že vás uspokojí chuťově i kaloricky.
Jelení steak s červeným zelím a kroketami
Nápojové menu:
Oporou podniku je samozřejmě pivo na nejrůznější způsoby (světlé, tmavé, ležáky několika druhů byť doménou je značka Kaiser), ale protože mezi klientelu patří i dámy, není problém si vybrat i z kvalitního vína.
Personál:
Obsluha nezapře, že je zavedena na „místní“ štamgasty a k „cizincům“, obzvláště pak cizokrajným, přistupuje s jistou obezřetností. Ledy počáteční nedůvěry však rychle roztají, když se ujistí, že jste si podnik nevybrali omylem, ale hodláte zde skutečně „pobejt“. Pak vám na talíři přinesou i vlastní srdce…
Sociální zázemí:
Vzorné.
Cenové rozpětí:
Vydatná bramboračka za 8,60 euro, kančí „eintopf“ s kroketami za 11,40 euro, ragú s brusinkovou omáčkou a kroketami za 12,60 euro, jelení steak s červeným zelím a kroketami 14,8.0 euro, dvojka červeného vína 2,90.
H O D N O C E N Í : Restaurant d’Landsknecht (Wien)
VZHLED(vnější dojem, útulnost, čistota) |
Vídeňská „trojka“ pro klidné a nerušené posezení, kde se dá s chutí pojíst i popít |
*** |
JÍDELNÍ MENU(kvalita, speciality) |
Kuchař by si netroufl vás ošidit |
**** |
NÁPOJOVÉ MENU(alko, nealko, šíře a kvalita) |
Dobře ošetřené pivo i víno, nabídka přiměřená tomuto druhu podniku |
*** |
PERSONÁL (rychlost a kvalita obsluhy) |
Zvyklý na domácí štamgasty, ale jinak hbitý a profesionální (čtvrtá hvězdička je za vstřícnost k zahraniční klientele) |
**** |
SOCIÁLNÍ ZÁZEMÍ(toalety) |
Jako vizitka všech civilizovaných zemí
|
**** |
Návštěva zařízení: 11.10.2010