Německý řád vs. NPÚ

(Praha-Vídeň, 2014) Jak úzce byly v minulosti spjaty osudy Německého řádu s českými zeměmi, a to nejen za Přemyslovců, Lucemburků či Habsburků, ale i v pohnutých časech první republiky, svědčí pamětní deska na dnešním sídle řádu ve Vídni. V době, kdy se Hitler chystal uchvátit Sudety, likvidoval bez nejmenších skrupulí i řád, který měl za sebou více než sedmisetletou existenci! Text na pamětní desce přitom hovoří jasně:

1. září 1938 nacionální socialisté rozpustili rakouskou balej Německého řádu. 24. března 1947 vláda Rakouské republiky prohlásila likvidaci za nezákonnou a neplatnou.

Německý řád vs. NPÚ

aneb

Když se Národní památkový ústav nadnáší

Kdyby hloupost nadnášela, budete tady poletovat jako holubička,“ pronesl kdysi památnou větu jeden slovutný televizní doktor na adresu jedné slovutné televizní hlupačky. Nyní se zdá, že se nám do oblak vznese dokonce celý Národní památkový ústav, jehož generální ředitelka se nechala v souvislosti s církevními restitucemi a restitučními nároky Německého řádu slyšet, že její úřad má pochybnosti o právní kontinuitě řádu.

„Ta následnost není jasně prokázána a právně doložena,“ uvedla paní ředitelka Naděžda Goryczková a dodala, že „nepřijde-li řád s novými dokumenty, které jednoznačně doloží, že je právním nástupcem, nemůže NPÚ majetek vydat.“

Nechci vstupovat do sporu o vydání majetku, který si Německý řád nárokuje, ale nemohu zůstat němý a hluchý k argumentům ústavu, který o mnohé památky pečuje asi jako hunští nájezdníci, a rozdává moudra, nad nimiž už rozum nezůstává stát, ale doslova se kácí.

*Kancelář Německého řádu ve Vídni na snímku z roku 2010, současný velmistr řádu dr. Bruno Platter a venkovní tabule na sídle řádu

 Naše nakladatelství Ceskycestovatel.cz vydalo před časem k historii Německého řádu dvě publikace, mapující jeho historii od jeho vzniku až po bitvu u Grünwaldu (Tannebergu) v roce 1410 a stručně ještě zachycující i pozdější historii až do 20. století. V plánu jsme měli (a stále máme) ještě 3. díl, který by zachytil vývoj Německého řádu od roku 1410 až do současnosti a je nepochybně škoda, že se nám to pro usilovnou práci na dalších knižních projektech dosud nepovedlo. Snad by se nám tak podařilo setřít nános neuvěřitelných předsudků, kterým řád musí čelit v české kotlině ze strany bezvěrců a nevzdělanců.

*Útulné atrium vídeňského sídla Německého řádu

Nicméně bych v této souvislosti paní generální ředitelce NPÚ rád poradil, aby pro jednou zvedla své pozadí z ředitelské sesle a udělala si výlet do nedaleké Vídně, kde je sídlo Německého řádu (Singerstraße 7/I, 1010 Wien – je to nedaleko Svatoštěpánského náměstí) a kde má kancelář i jeho současný velmistr dr. Bruno Platter. A kde se mimochodem nalézá i ústřední archív řádu – Deutschordens-Zentralarchiv (další část se nachází v Bad Margentheim), který se Německému řádu (do roku 1924 Řádu německých rytířů) podařilo jako jedinému z řádů, které vznikly v časech výprav do Palestiny, uchovat do dnešních dnů!

Je nanejvýš politováníhodné, že v čele instituce, která by se měla opírat o vzdělané lidi s širším historickým povědomím a rozhledem, působí kdosi, pro něhož tyto předpoklady zřejmě nejsou prioritou.

P.S.

Paní ředitelka NPÚ se v tom však nenadnáší sama. Stejnou míru ignorance projevila už v roce 2006 soudkyně olomouckého soudu Hana Šimková, podle níž „řád fakticky zanikl v padesátých letech. V roce 1938 jej zrušily německé úřady a po válce přestal fungovat. Velmistr i další členové zrušeného řádu opustili zemi a po jejich smrti řád zanikl…“ Až pojede paní ředitelka NPÚ do Vídně (tedy pokud k tomu najde odvahu), mohla by se stavět v Olomouci a vzít s sebou na exkurzi na výše uvedenou adresu i paní soudkyni.

 P.P.S.

A že tyto hlouposti navíc cpou do hlav lidem naprosto nekorektní a nevzdělaní novináři, je neuvěřitelná ostuda médií, které si své zaměstnance vybírají a nehlídají před nákazou oné výše zmíněné nemoci, kterou je „lidská hloupost a nevědomost“.

 ©-CC-