Lago di Garda – sever

Riva del Garda

Nejnavštěvovanější letovisko na severním pobřeží Gardy. První oficiální zmínka o Rivě pochází z roku 983, kdy císař Ota II.  svěřil zdejší kraj do správy veronského biskupa. Později zde vládl biskup tridentský a ještě později rody Scaligerů a Viscontiů. V dalším období se Riva dostala pod nadvládu Benátska a na počátku 18. století se zdejší kraj stal dějištěm krvavých bojů během tzv. války a dědictví španělské. V roce 1703 zde operovaly jednotky francouzského generála Vendoma, které sváděly urputné boje o nedalekou skalní pevnost Arco.

Jezero Garda a záběr z botanické zahrady v Riva del Garda

Zdejší secesní hotely ještě pamatují éru Rakousko-Uherska, které sem dokonce nechalo vybudovat železnici (dnes po ní zbylo už jen cosi symbolických pražců…), a za jehož éry se z Rivy stalo honosné a luxusní gardské „Monte Carlo“. Dnes Riva opět tepe plnokrevným životem. Centrem současného kulturního života je někdejší pevnost z 12. století, která slouží jako muzeum a místo koncertních akcí. Našince pak při procházkách Rivou nepochybně zaujme socha sv. Jana Nepomuckého v blízkosti přístavu.

Riva del Garda a strmé skalní svahy nad botanickou zahradou s úchvatným podzemním vodopádem

 Riva však není jen centrem severogardské riviéry, ale představuje také východisko pro více či méně náročné výlety po zdejším členitém horském terénu. Prakticky přímo z Rivy se můžete vypravit do skalních ferrat mezi Cima Sat (1246 m n.m.) a Cima Capi (909 m n.m.). Z vrcholů jsou úchvatné pohledy na Rivu a zdejší „Gibraltar“ – podobně tvarovaný a opevněný skalní masív Monte Brione (374 m n.m.) mezi Torbole a Rivou. Ve stěně nad silniční magistrálou (Gardesana Occidentale) pak najdete pozůstatky malých skalních pevnůstek z minulého století.

 Pozornosti návštěvníků Rivy by kromě toho neměla ujít ani jedna z místních top-zajímavostí: jeskynní vodopády Varone! Vodopády jsou součástí subtropického arboreta a jste-li znaveni horkem červencových třicítek, tady se spolehlivě ochladíte a užijete si úžasných záběrů mocných vodních kaskád. Prohlídkový okruh  navíc nabízí opravdu úchvatné pohledy z různých výškových úrovní.

Vodopády jsou, pravda, trochu skryté v serpentinách (směr jezero Tenno) nad Rivou, ale při troše pozorné navigace je nelze minout a navíc v blízkosti je dostatečně kapacitní parking, takže není nutné řešit problém, kam se „čtyřkolkou“.

Ledro, Tenno a Cavedine

Jezera Ledro a Cavedine

 Lago di Garda není žádným osamělým jezerním solitérem, ale na cestovatele čeká v jeho nejbližším okolí celá řada dalších okouzlujících vodních ploch. Stranou někdy možná až přílišného turistického ruchu leží jezero Ledro. Rozkládá se ve výši 655 m n.m., takže i v horkém létě je zde koupání velmi osvěžující. Od Ledra kromě toho vede zajímavá stezka č. 456 na hřeben Cima Caset (1748 m n.m.), spojený s ferratou 456B.

Jezero Tenno (570 m n.m.) patří k tomu nejhezčímu, co zdejší krajina nabízí. Sevřené v zeleném údolí mezi vrcholy Corno di Pichem  (2138 m n.m.) na západě a Monte Misone (1803 m n.m.) na severovýchodě, nabízí příjemné koupání a více či méně náročné výstupy do okolních horských svahů.

Lago di Cavedine (240 m n.m.) je z trochu jiného těsta a reprezentuje zde spíše nížinné jezero s typicky lužním porostem. Kdysi rekreační místo s plážemi, dne opuštěné a navštěvované jen náhodnými turisty.

 Torbole

Pohled na Gardské jezero od Torbole a česká vlajka nad Gardou (byť poněkud pootočená)

 Letovisko na samém severu jezera Garda. Pro Italy trochu exotická destinace, pro našince většinou první setkání s Gardou. Přijíždíte-li k jezeru od dálničního sjezdu v Roveretu a necháte za sebou průsmyk San Giovanni, rozprostře se před vámi najednou stříbřistá hladina jezera a přímý sjezd do Torbole

Skutečný půvab a kouzlo tohoto letoviska objevíte zpravidla až  po několika dnech pobytu u Gardy. Pak to ale stojí za to. V Torbole má totiž původ většina tzv. pohlednicových záběrů „nekonečné vodní plochy“ Gardského jezera. Tyto záběry pocházejí dílem z nábřeží a dílem z vyhlídky nad městem.

Jméno Torbole (válec) se k tomuto místu váže od slavné bitvy mezi Viscontiovci a Benátčany z roku 1439. Podle plánu Franceska Sforzy tehdy Stefano Contarini nechal z údolí Adige k jezeru Garda za pomoci dvou tisíc volů a stovky mužů přetáhnout po souši šest galér a pětadvacet člunů, které se staly rozhodujícím trumfem v následné bitvě.

 FOTOGALERIE:

◄1234►

© Ceskycestovatel.cz (2007)