Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bruntále

Jsou místa, jejichž věhlas a prosperita se dnes zhusta poměřuje počtem bankovních nebo pojišťovacích domů, výstavbou satelitních čtvrtí a nebo napojením na automobilový průmysl. V minulosti tomu tak nebývalo a ostatně i dnešní cestovatelé vnímají zajímavost lokality spíše skrze duchovní než materiální rozměr. Jedním z takových příznačných míst, kde se snoubí duchovno s dovedností starých generací umělců a řemeslníků, je i bruntálský kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Vznik tohoto děkanského kostela, který se po listopadu 1989 jako jedna z mála nemovitostí vrátil do správy Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (Německý řád), sahá do 2. poloviny 13. století. Z oné doby pochází gotické jádro trojlodní stavby, opatřené v 15. století jednotnou žebrovou klenbou. Během renesančních úprav koncem 16. století pak byl západní štít a věž opatřena sgrafitem. V roce 1585 byla k presbyteriu přistavena rodinná hrobka pánů z Vrbna a v letech 1729-31 byly ze severní a jižní strany přistaveny kaple Panny Marie a svatého Kříže. Po požárech v letech 1749 a 1764 dostal kostel dnešní barokní podobu, přičemž věž byla zvýšena o polygonální patro s ochozem.

 Hlavní chrámová loď s varhany (vlevo) a skromná tabulka, připomínající, že v Českém království spolu vedle sebe v míru a pokoji po staletí žili a pracovali lidé různých národností, vyznání a smýšlení, dokud je nerozeštvaly připitomělé totalitní ideologie 20. století, zneužívající lidskou nevědomost a podněcující hloupost, závist a pomstychtivost (vpravo)

*

Uvnitř kostela jsou dnes umístěny čtyři náhrobky pánů z Vrbna a dále zde jsou rovněž kamenné náhrobky členů Německého řádu (nebo také Teutonského řádu – Ordo Teutonicus). U severního průčelí kostela pak stojí  pískovcová socha patronky řádu Panny Marie – Immaculata z roku 1678, věnovaná kostelu komturem řádu J. W. Zochou.

K nejcennějším prvkům vnitřní výzdoby kostela patří obraz nad hlavním oltářem od O. Ongherse z roku 1688 a další čtyři malby jsou od J. Raaba. Bruntálský kostel si také jako jeden z mála uchoval výzdobu, upomínající na zdejší působení Německého řádu. Město Bruntál (německy Freudenthal) bylo totiž před 2. světovou válkou po určitý čas centrem řádu a dokonce sídlem jeho velmistra.

Dějiny v podobě náhrobků v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bruntále (uprostřed pánové z Vrbna)

*

Hitlerovská apokalypsa vrhla na řád nespravedlivý stín. Nacističtí pohlaváři se sice zhlíželi v někdejších symbolech Německého respektive Teutonského řádu, ale když došlo k obsazení Sudet po Mnichovu 1938, neváhali  řádový majetek zkonfiskovat a velmistra internovat! A jen málokdo byť i jen tuší, že v době bezprostředního ohrožení Československa na podzim 1938 poskytl řád československé armádě své pozemky a dřevo z lesů k výstavbě pohraničních opevnění! Po válce krom toho došlo přičiněním „přičinlivého“ ministra školství, věd a umění Zdeňka Nejedlého i k novému výkladu středověkých dějin Českého státu, takže řád to měl na dlouhá léta takříkajíc ideologicky „polepené a spočítáné“.

*

Pozn.

Následující poznámka je adresována milovníkům historie, kteří hledají kouzlo dějin i v církevních památkách. Kostelů zasvěcených Nanebevzetí Panny Marie je v České republice několik desítek (jeden z webových seznamů jich uvádí na čtyři desítky, ale například Bruntál tam chybí, takže jich bude podstatně víc). K nejznámějším patří baziliky v Praze na Strahově, v Brně, na Svaté Hoře a Svatém Hostýně a dále kostel v Mostě a v Kutné Hoře – Sedlci.

GALÉRIE:

© -CC-