Italská kuchyně

V Evropě existují dvě špičkové kuchyně. Francouzská a italská. Měřeno michelinovskými hvězdičkami, najdeme samozřejmě špičkové gurmánské podniky napříč celou Evropou, Prahu nevyjímaje. Jenže měřeno knajpami IV.cenové skupiny, které představují páteř stravovacích zařízení napříč kontinenty, není co řešit a je nutno konstatovat, že Frantíci i Taliáni se v tomto ohledu pohybují ve zcela jiných dimenzích.

*

Italská kuchyně je výrazně poznamenána Středomořím, nicméně se v ní prolínají nejrůznější vlivy, ať už regionální nebo historické. A tak zatímco sever dokáže více či méně „hřešit“ kalorickými bombami jako pozůstatkem někdejší nadvlády Rakušanů nad Trentinem a Benátskem, zatímco jiné části Apeninského poloostrova upřednostňují podstatně lehčí a zdravější jídelníček v podobě pro Itálii typických těstovin, ryb a mořských plodů. To vše samozřejmě ochucené špičkovým olivovým olejem a doplněné pestrou a za všech okolností čerstvou zeleninou.

*

Neodmyslitelným doplňkem chutného gáblíku na italský způsob je také italské víno. Dnes jsou ho sice plné regály i českých supermarketů, ale na ty rychle zapomeňte. Něco solidního se dá sehnat ještě v zavedené vinotéce, ale když porovnáte ceny, vyjde vám naprosto spolehlivě, že na kvalitním a přitom cenově přijatelném italském vínu si pochutnáte jedině zase v Itálii. Stačí si vzít takovou běžnou značku jako Pinot Grigio. V podstatě žádný šampión, ale rozdíl mezi tím, který si dáte v běžném restaurantu v Cortině d’Ampezzo, a tím, který si koupíte u nás, je do nebe volající…

*

Pro oblast Středomoří jsou také příznačné kvalitní destiláty. V Itálii označovaná jako grappa a pálené nejčastěji z nejrůznějších odrůd vína. A také v jejich případě platí totéž co u vín. Na ty dovozové raději rychle zapomeňte a raději si přivezte něco přímo „od pramene“. I ta nejlevnější „suvenýrová“ grappa z Trentina vás potěší víc, než cosi, co za ni vydávají zdejší obchodní řetězce.

 Text a foto © -CC-

◄123►