Alpská pevnost – Nauders

Když se řekne alpská pevnost, leckdo si asi nejspíš představí Hitlerovo „orlí hnízdo“ na Berchtesgadenu nebo něco podobného z éry Třetí říše. Ve skutečnosti byly Alpy a jejich strategické průsmyky protkány a střeženy mocnými fortifikacemi již mnohem dřív, než „ten čalouník“ vůbec spatřil světlo světa…

*

Naprosto jedinečnou pevnostní stavbou, budící pozornost a obdiv nejen svým vzhledem, ale i začleněním do úzké soutěsky pod Reschenským průsmykem při historické stezce mezi Engadinem a Oberinntalem, spojující od ranného středověku střední a severní Evropu s Itálií. Kdysi tudy proudily zástupy poutníků, směřujících během křížových výprav do Svaté země, později tudy mířily povozy obchodníků s nejrůznějším zbožím a v polovině 19. století po zkušenostech z napoleonských válek vyvstala potřeba tuto strategickou komunikaci ochránit důkladnou uzávěrovou fortifikací, která by zabránila případnému vpádu z Lombardie nebo Engadinu do údolí Innu.

*

Projektant Franz von Scholl (vlevo) a schéma prvního patra pevnosti Nauders

 Pevnost u Naudersu vyprojektoval podobně jako jiný „alpský festung“ Franzensfeste věhlasný rakouský pevnostní architekt Franz von Scholl. Vlastní stavbu pak realizoval hlavní inženýr pevnostního stavitelství generálmajor Georg Eberle v letech 1834-1840. Fort se na západní straně se opírá o kolmou skalní stěnu, pod ním je vedeno koryto potoka Stillebach a hned na protější straně silnice se tyčí vysoký kamenný val, který zužuje průjezd komunikací na nezbytně nutnou míru a usnadňoval tak její přehrazení smrtonosnou palbou.

Vlastní objekt má pět podlaží, přičemž v přízemním objektu nad potokem se rozkládají velké dělové kasematy a tři nadzemní patra v hlavním objektu jsou propojena jediným masivním točitým schodištěm ze žulových kvádrů, aby případě potřeby mohlo každé patro představovat snadno uzavíratelný a samostatně bráněný úsek. K přepravě objemných nákladů pak sloužil ještě nákladní výtah.

*

Pevnost Nauders a americký lehký tank M24 Chaffee z pevnostní expozice

Okamžiky bojové pohotovosti prožila posádka pevnosti v letech 1848, 1859 a 1866 a nakonec ještě v roce 1915, kdy bylo bezprostřední okolí fortu obehnáno ostnatým drátem a kasematy vybavena osmi kusy kanónů M94. Válečný stav posádky činil 87 mužů, přičemž v předpolí pevnosti mohly být rozmístěny 30-cm acetylénové světlomety pro boj v noci.

Zásoby munice a potravin byly propočítány pouze na dva týdny, neboť se mělo za to, že pevnost nebude problém v případě potřeby zásobovat po silnici od Landecku. Vody měla být odebírána pomocí sacího čerpadla přímo z potoka Stillebach, později byla do pevnosti přiváděna voda litinovým potrubím ze zdroje nad pevností.

*

Součástí muzejní expozice je i nevelká, ale snadno přístupná (hned u parkingu) ukázka tankové a dělostřelecké techniky z výzbroje poválečné rakouské armády, čítající vedle tanků T-34, M24 Chaffee a SK-105 Kürassier také kanóny někdejší československé provenience.

Jediným nedostatkem jsou prohlídky pevnosti, které jsou omezeny pouze na středu a neděli od května do konce září, a to jen v 15:00.

 GALLERY:

◄12

R A T I N G

*) Přístupností je míněna cesta od parkingu nebo zastávky k objektu a v případě vozíčkářů i uvnitř samotného objektu!

 © -CC-