Milovníkům rekreačního poježděníčka na Paganelle slouží zejména modré sjezdovky W, P a nově otevřené „jéčko“, směřující z vrcholu San Antonio po jižním okraji Paganelly (na ně pak navazuje o něco dynamičtější – bezmála tříkilometrová – červená sjezdovka Q). Sportovně založeným lyžařům jsou pak adresovány zejména červené sjezdovky G (s navazující černou H), V, D a E, startující z hlavního vrcholu. A romantikům mohu vřele doporučit nejkrásnější z paganellských sjezdovek – Dosso Larici aneb populární „céčko“, které zejména v horní partii připomíná průjezd zasněženým kaňonem řeky Colorado!
Když to vezmete z vrcholu (2125 m n.m.) po Panoramice, pak doprava kolem Dosso Larici a přes mezistanici La Rocca až na konečnou „áčka“ v Santelu (1038 m n.m.), budete mít za sebou úžasný pětikilometrový zážitek s překonáním více tisícimetrového převýšení…
A stejně tak, pokud zvolíte sjezd po Olympionice 3, navážete na Olympioniku 2 (černá) nebo 1 (červená), respektive na tříkilometrové lyžařské dálnice Cacciatori 1 či 2, a svezete se jako na nekonečném toboganu…
Kam se na tohle hrabe „dé jednička“ z Prahy do Brna…
Červánkový soumrak nad zimní Brentou
*
Navzdory relativně menší nadmořské výšce Paganelly a její „jižní“ poloze, tady můžete v pohodě lyžovat ještě v prvních jarních měsících. Pravda, když je teplo, spodní „dojezdové“ partie nad Andalem už dost vlhnou, ale co je nad 1500 m (a to je 95 procent zdejších sjezdovek), to skýtá naprosto bezproblémové lyžařské pošušňáníčko.
A že to tady opravdu jezdí, na to se můžete zeptat třeba Bode Millera. Americký reprezentační tým v alpském lyžování si totiž už před několika vybral lety Paganellu jako svou tréninkovou základnu na evropském kontinentě…
*
Paganella je samozřejmě určena v první řadě milovníkům sjezdového lyžování. Máte-li však doma běžky nebo brusle, vezměte si je sebou taky! Návštěvníkům Špindlu nebo Železné Rudy tady musí totiž přecházet zrak. Pravda, běžkařský okruh kolem andalského jezera má toliko necelé tři kilometry, ale pro ranní nebo podvečerní relax a zpestření pobytu postačí. A stejně tak zimní hala, kde si můžete po libosti vyzkoušet ostří svých „nožů“.
A co se týče ubytování? Pro rodiny s dětmi jsou samozřejmě nejvýhodnější penzióny. Pravda, v zimě andalští a molvenští trochu šetří otopem a vzpomínka na ubytování v útulném Diamantu má trochu zimomřivý nádech (a podobně i v Molvenu). Pro pár je však ideální bydlení v hotelu, a tam lze asi jen stěží najít chybu. Nemluvě o krmi, jejímž prostřednictvím i při „pouhé“ polopenzi hravě (a chutně!) doplníte na sjezdovkách spálené kalorie!
GALERY
© -CC-