Vídeň uměnímilovná

Vídeň patří mezi těch několik světových metropolí, kam se můžete pravidelně vracet a stále budete mít co objevovat, obdivovat či ochutnávat. Jednu takovou vídeňskou chloubu představuje Uměleckohistorické muzeum (Kunsthistoriches Museum; KHM) na Maria Theresien-Platz, které vzniklo z popudu císaře Františka Josefa I. na místě někdejších vídeňských hradeb v letech 1872-1891 podle projektu slavných architektů Gottfrieda Semperova (Semperova opera v Drážďanech aj.) a Karla barona von Hasenauer (např. vídeňský Burgtheater).

Sbírkovým fondům monumentální stavby vévodí obrazárna a egyptsko-orientální umění, které v objektu ještě doplňuje antické umění a mincovní sbírka.

Základem obrazárny se staly umělecké sbírky habsburské dynastie a v současné době patří k největším a nejvýznamnějším svého druhu na světě. Její těžiště tvoří benátské malířství 16. století (Tizian, Veronese, Tintoretto), vlámská malba 17. století (Peter Paul Rubens, Anthonis van Dyck), ranné nizozemské malířství (Jan van Eyck, Rogier van der Weyden) a staré německé malířství (Albrecht Dürer, Lucas Cranach).

Vedle toho zdobí zdejší galérii další skvosty od Pietera Bruegela, Hieronyma Bosche, Vermeera, Rembrandta, Raffaela, Velázqueze a přestavitelů italské barokní malby.

Velký sál obrazárny KHM (uprostřed) a dvě busty, které dělí tisíce let – vlevo rakouský císař František I. (1768-1835) a vpravo egyptský faraón Thutmosé III. (Nová říše cca 1580-1090 př.n.l., 18. dynastie)

Jedinečné objekty zdobí i egyptské a blízkovýchodní sbírky. S více než 17 tisíci artefakty, jejichž původ sahá do období až 4000 let před naším letopočtem a geograficky zahrnuje oblast Egypta, Núbie, východního Středomoří, Mezopotámie a Arabského poloostrova patří k nejvýznamnějším sbírkám svého druhu na světě a řadí se po bok takových muzeí jako Louvre a nebo Britské muzeum.

Plátna mistrů z vídeňského Uměleckohistorického muzea (zleva): císař Maximilián I. (1519) od Albrechta Dürera (1471-1528), Lukrezia (kolem 1520-25) od antverpského malíře Joose van Cleve (1485-1540) a sv. Markéta (1518) od Raffaela (1483-1520)

Egyptská sbírka se přitom věnuje čtyřem hlavním oblastem: kultu smrti, kulturní historii, výtvarnému umění a vývoji písma. K nejcennějším objektům patří bohatě zdobená kultovní komora Ka-ni-nisut ze Staré říše, četné sarkofágy a lidské i zvířecí mumie, stély, knihy mrtvých, sochy božstev, předměty každodenního života od oblečení až po toaletní potřeby, mistrovská sochařská díla včetně lví sochy z Ištařiny brány z Babylónu.

Uměleckohistorické muzeum ve Vídni v říjnový podvečer 2010