Podzemní jezero Tapolca

Vodní toky a jezírka nejsou v jeskyních ničím neobvyklým. Koneckonců ukázkovým příkladem je Punkevní jeskyně v Moravském krasu, kde vás svezou i na pramičce. Přesto ve střední Evropě existuje jeskyně s podzemním jezerem, která je neobvyklá hned z několika důvodů.

Tenhle podzemní unikát leží pár kilometrů západně od maďarského jezera Balaton a první překvapení čeká návštěvníka, když zjistí, že vstup do jeskyně se nachází uprostřed města Tapolca! Na světě přitom neexistuje žádná podobně velká jeskyně pod obydlenou zástavbou. Dalším překvapením je skutečnost, že jeskyně byla objevena relativně nedávno, teprve začátkem 20. století. A do třetice si musíte připomenout praxi ze sjíždění Lužnice nebo Sázavy, protože jeskyni si můžete prohlédnout pouze z lodičky a pádlovat si budete muset sami!

Tapolská jezerní jeskyně byla objevena v roce 1903 při kopání studně. Tehdy se na místě zřítila část jeskynního stropu a odhalila podzemí s jezerní hladinou. Speleologickým výzkum začal v roce 1910 a jak se ukázalo, jezero je napájeno jednak chladnou krasovou vodou a jednak teplou termální, podobné té, která proslavila nedaleké lázně Hévíz. Díky tomu je v jeskyni neobvyklé teplo, které se po celý rok udržuje na úrovni 18^o C při téměř stoprocentní vlhkosti vzduchu.

Jeskynní systém se nachází pouze 15 až 20 m pod městem a je z převážné části tvořen miocénním (třetihorním) vápencem a od povrchové infiltrace ho chrání silná vrstva jílu. Původně úzké průchody se časem přetvářely v menší či větší výklenky, které se postupně rozšířily do prostorných sálů.  Na některých místech lze pak spatřit jeskynní korály a krystalky aragonitu.

Jeskyně je dlouhá cca 5 km, z toho samotné podzemní jezero měří 3,3 km. Jeho průzračně čistá tyrkysová voda je teplá podobně jako okolní vzduch na úrovni 18-20^o C a přestože je většinou poměrně hluboká, existují úseky, kde má voda pouze 10 cm.

Na rozdíl od většiny běžných jeskyní v té tapolské nespatříte žádného netopýra. Důvod je nasnadě – nemá se do podzemí kudy dostat. A tak jedinými živočichy v podzemí zůstávají malé rybky (tzv. csetri; cca 10 cm dlouhé o nichž se říká, že když ji spatříte, máte právo na jedno přání…) a obyčejná pakobylka (Phoxinus phoxinus L.).

Ještě v roce 1912 byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti a později byla jako první v Maďarsku vybavena elektrickým osvětlením. V roce 1942 byla vyhlášena chráněnou přírodní památkou, ale během studené války mezi lety 1958-1960 byla část, která se nacházela pod tapolskou nemocnicí (podle toho se jí říká Nemocniční jeskyně, dlouhá cca 2,3 km) a sloužila jako operační sál, vyztužena betonem a zařízena jako protiatomový kryt.

Od roku 1982 jeskyně podléhá přísnému ochrannému režimu pro svou geologickou, morfologickou, hydrologickou a biologickou hodnotu i pro svou velikost. Dnes jsou jeskyně v Tapolce cílem tisíců návštěvníků. Pro ně je připravena před vlastní návštěvou podzemí obsáhlá interaktivní expozice, ale kromě toho se podzemní prostory využívají i při léčbě respiračních chorob. Zájemcům o prohlídku lze každopádně doporučit, aby si vzhledem k zájmu, jemuž se jeskyně těší, zabukovali její čas po internetu. Jinak vás může čekat několikahodinová fronta s nejistým výsledkem!

Text ©-FK-

Foto © -FK- & I. Kuníková